Chlor v plaveckých bazénech

Návštěva bazénu- riziko astmatu ?

Jaké jsou souvislosti mezi sloučeninami chloru v ovzduší plaveckých bazénů a poškozením plic? Co se děje s chlorem?

Zdroj: www.pixelio.de

Voda v bazénech se musí upravovat tak, aby nevznikalo riziko infekce pro koupající. Pro kryté i bazény ve volné přírodě platí hygienické normy, které hlídá hygienická služba. Základem desinfekce je chlorování vody, které dává vodě i okolnímu ovzduší charakteristický zápach. Smyslem chlorování je, aby se nepřenesly choroboplodné zárodky koupajících se do vody a tam se nepommnožily. Chlorováním však vznikají vedlejší produkty. Jsou to:

• Chloramin,
• Trihalometan (Chloroform).

Chloramin

Chloramin vzniká chemickou reakcí chloru s nečistotami ve vodě, především s potem a močí.Typický zápach v bazénech a podráždění očí po návštěvě bazénu jsou toho důkazem. Již nižší koncentrace 10 ppm (parts per million), mohou vést k podráždění očních spojivek u lidí.

Trihalometan

Ke druhé skupině vedlejších produktů desinfekce, chlorovodíkovým sloučeninám , patří lehce prchavé halogenové sloučeniny. Jsou označovány jako trihalometany nebo haloformy. Nejznámějším zástupcem je chloroform.Jako norma platí hodnota 20 mikrogramů na litr (µg/l).

Ve vodě nebo ve vzduchu naměřené hodnoty trihalometanu neodráží ale množství přijaté koupajícími.Větší vliv má přijetí ze vzduchu.Je rozdíl mezi krytými a otevřenými bazény.

Studie vedoucí k rozruchu

Zprávy v tisku o belgické studii, která poukazovala na zvýšené riziko astmatu v souvislosti s návštěvou školáků v bazénech , vedla ku znepokojení veřejnosti.

Rovněž časopis STERN v roce 2001 byl aktivní. Nechal vyšetřit zatížení chlorem ve dvaceti plaveckých bazenech . Byl vyšetřován trihalometan. Výsledky kolísaly mezi 3,4 ug/l až do 47,6 ug/l. Deset měřených bazénů mělo hodnoty nad označenou normu, přičemž devět hodnotu o méněž než 10ug/l překračovalo. Jen jeden bazén byl s 47,6 ug/l nad dvojnásobkem normy.

Novější vyšetření v londýnských bazénech v roce 2002 zjistilo vysoké hodnoty trialometanu. Koncentrace byly závislé na množství koupajících se a teplotě vody.

V roce 2003 a 2006 vědci/ Bernard,Syllviana Carbonnellová / provedli další studie o vzniku alergií a astmatu při expozici chloru. Zjistili, že zvláště u dětí pod 7. rok věku dávkování chloru a délka pobytu v bazénu , má vliv na alergie a vývoj astmatu.

Německý institut GSF zveřejnil v roce2006 2007 výsledky dvou studií. Studie z roku 2006 zahrnovala odpovědi na dotazník u cca 2600 dospělých občanů ve věku mezi 35 až 74 lety. Mezi jinými byla prokázána souvislost mezi sennou rýmou a návštěvami bazénu v dětském věku.

V roce 2007 byly zveřejněny výsledky studie GSF prováděné v letech 2003 až 2005 u téměř 2200 dětí od narození do 6 let. Prvním výsledkem byla zjištěna souvislost mezi častými návštěvami bazénu v kojeneckém a dětském věku a častějšími infekcemi. Děti navštěvující bazény , častěji onemocněly průjmy a záněty středouší. Souvislost mezi častými návštěvami bazénu a častějším výskytem atopických onemocnění nebyla přinejmenším pro děti v prvním roce života potvrzena.

Poškození sliznic dýcacích cest

Již před zveřejněním nových studií bylo známo, že že chloramin a trihalometany (především chloroform), jsou schopny způsobit poškození dýchacícgh cest. Sliznice dýchacích cest jsou prostupnější, jsou oteklé a zánětlivě reagují.J sou případy, kde byla jednoznačně prokázána souvislost mezi vznikem astmatu a sloučenimami chloru u perzonálu plaveckých bazénů.

Epidemiologická data rovněž ukazují, že u vrchlových plavců po intenzivním kontaktu s ovzduším v bazénech , dochází ke změnám plicních funkcí a zvýšení bronchiální přecitlivělosti (hyperreaktibilitě). 735 dotázaných vrcholových plavců udalo, že 24,9% trpí bronchitidami, 16,9% sennou rýmou, 13,4% astmatem a 10,2% trpí záněty plic.

Sind solche Beschwerden bei Leistungsschwimmern nur mit der Schadstoffexposition zu begründen?

Astma a vrcholový sport

Astma je častým problémem vrcholových sportovců, nejen plavců. Helenius a spol. V roce 1998 vyšetřovali častost bronchiální hyperreaktibility a astmatu u vrcholových sportovců ve srovnání s kontrolními osobami. U 37% ze 162 vrcholových sportovců bylo prokázáno astma. U kontrolních 45 osob pak jen ve 4 procentech. Co se týče rizika astmatu ,jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy sportu.Běžci vytrvalci a plavci mají podobné riziko pro astma.

Sport a sportovní aktivity mohou vyvolávat astma i bez dalších škodlivin .Možnými diskutovanými příčinami může být z rychlené a usilovné dýchání (hyperventilace),v dechování chladného vzduchu s vysycháním a ochlazováním sliznic dýchacích cest, rovněž také aktivace obranných mechanizmů imunního systému plic.

Dalšími zevními faktory vyvolávajícími astma ,mohou být škodlivé látky např. ozon nebo sloučeniny chloru. Aktuelní studie McConnella a sspol. Poukazuje na statistické souvislosti mezi vysokou koncentrací ozonu a intenzivními sportovními aktivitami ve vztahu ke vzniku astmatu. Plavci, u kterých bylo zjištěno astma , měli v nejčastějších případech alergie nebo minimálně sklon k alergiím (atopii). Podoně jako ozon, lze definovat rizikovou skupinu další.

Je důležité u těchto osob, stejně i při běžných denních aktivitách, na riziko myslet, hledat symptomy a včasnou diagnostikou a efektivní léčbou a cílenými opatřeními obtíže tlumit. Sportovní aktivity -plavecké treningy nevedou vždycky u pacientů s astmatem ke zhoršení bronchiálních a astmatických potíží . Obráceně je možné pravidelným plaveckým treningem zvy-šovat tělesnou výkonnost a astma zlepšit. Platí ale, že plavání v teplém a vlhkém vzduchu není pro vyvolání astmatu nebezpečný druh sportu a plavání samo je vhodným druhem sportu pro astmatiky.

Jaké závěry vyvodit?

Vedlejší produkty desinfekčních prostředků v plaveckých bazénech mohou, podobně jako ozon, mít škodlivé účinky na dýchací cesty. Tyto účinky jsou ale závislé na dávce a jsou revezibilní. Voda v bazénech se musí desinfikovat a chlorování má výhodu, že voda zůstává čirá.Vzhledem ale ke vzniku zdravotních potíží, musí být dávkování chloru minimalizováno.

Hodnoty chloraminu a trihalomethanu ve vodě a v ovzduší prosttředí bazénů , které jsou nad normu, mohou vyvolat výše uvedené potíže. Toto ukazuje, jak je nutné redukovat množství desinfekčních prostředků na minimum s přispěním technických možností , jak ve vodě, tak v ovzduší krytých bazenů. Odpovídající doporučení byla publikována (UBA 2006).

Při dodržení těchto pravidel nevzniká žádně riziko pro děti a mladistvé ani při pravidelných návštěvách plaveckých bazénů. Z výše uvedených dat se nedá odvodit, že nárůst astmatu a alergií u dětí je vyvoláno návštěvaymi plaveckých bazenů.

Autor: Dr. Sabine Schmidt

Překlad: MUDr. Jan Eliášek

Stand: November 2007